THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Supreme Majesty jsou ze Švédska (odkud odjinud také) a hrají melodický speed metal (co jiného také, že). Nálepka na přebalu jejich debutního CD praví “STRATOVARIUS meets EDGUY” a já pravím kurvadrát! Tahleta dostaveníčka se slavnými jmény žánru už stála pár mladých kapel iluze a místo na výsluní... Jenže moje iluze vzrůstají po shlédnutí typické sundinovské koláže na obalu alba. Je totiž prosta děsivých barevných klišé s fantaskním námětem, dokonce si troufám tvrdit, že z ní vydechuje jakási rozvážnost a moudrost... A to samé na mě zavanulo po vstoupení do světa Tragického království. Žádné odvařené speedové bombarďáky, žádný kulervoucí jekot a prstolomné eskapády, ale pěkně šlapavý a zatraceně pečlivě vyšperkovaný heavy / speed.
Asi se nemá cenu přít o to, že většina speedových kapel žije ze svých kytaristů. Mozkovou hmotou Supreme Majesty je Chrille Andersson a nutno říci, že v křtu ohněm obstál na výbornou. Jeho rukopis není postaven na dominantní instrumentální onanii alá Timmo Tolkki, nýbrž na feelingu a výtečně vyklenutých riffech s rockovým nábojem. Po boku mu statně tyčí druhý sekermistr Rille Swensson, který samozřejmě nesmí chybět při velkovýrobě povinných speedových duetů a elektrických hromobytí... Slavičím hrdélkem Veličenstev sluje “kmet” skupiny Joakim Olsson (ročník ´69, ostatní nejdou pod rok 1977). Zatraceně štastná volba - nemusí se chytat za okulí, nemusí tahat výšky z palice, ale může se zapřít o velice solidní rejstřík i barvu, o čemž mnozí vlasatí kastráti v bouřlivých nocích vlhce (a marně) sní...
Deset skladeb mě jen utvrzuje v tom, že máme co do činění se žhoucím kandidátem na titul debut roku. Na co okázalý klávesový cukrkandl - každý samplovaný instrument padne jako dětská řiťka na nočníček... Na co vokální motanice - refrén má být dynamický a strhující! Supreme Majesty hravě zvládají vše, co zvládat mají - bojovný hymnus (vikingská Strike Like Thunder), popový magnetismu (parádní ploužák Forever I´ll Be - dojemné, avšak nevlezlé, přiučte se Hammerfall!!!), stratovariovsky pozitivní vzletnost(elektrizující Let It Go), vroucí speedový kotel (můj absolutní favorit Not Of This World)... Excelentní metal v plné síle i melodii!
Ne všechny kousky se ovšem vyvedly v tak skvostném hávu - například Queen Of Egypt se zjevně snaží kráčet ve stopách Kamelot, ale orientální nádech power metalového riffu mystično nedělá; i přituctovělá Keeper Of The Dead by si zasloužila trochu pečlivějšího rozpracování. Bez výhrad nekonzumuji ani vlajkovou Supreme Majesty, na hymnu kapely ji chybí výraznější refrén a melodie... Jenže pořád hovoříme o DEBUTU a i v případě mnou ostřelovaných skladeb se v porovnání s konkurencí jedná o solidní nadprůměr...
Bilancujme - skvělý metal, který není žádným kojeneckým vývarem, věkový průměr 25 let a přitom překvapivá hudební vyzrálost, album s několika skvostnými flákotami... No, být na místě Stratovarius a dalších, nehnípal bych na snadno plesnivějících vavřínech...
Ejhle, konečně kapela, která nepřipomíná partu svičených opiček... Ano, jsou zjevně poučeni děním na speedové scéně, umí zašátrat v cizím repertoáru, ale především se snaží hrát po svém, což se jim kupodivu docela daří. Už se velmi těším na další počiny, tenhle dává nemalé naděje!
8 / 10
Joachim Olsson
- zpěv
Chrille Andersson
- kytara, klávesy
Rille Svensson
- kytara
Daniel Andersson
- basa, sbory
Jocke Unger
- bicí
1. Strike Like Thunder
2. Not of This World
3. Towards The Northern Star
4. Forever I´ll Be
5. Let It Go
6. Tales of A Tragic Kingdom
7. Queen of Egypt
8. Keeper of The Dead
9. Supreme Majesty
10. Eye of The Storm
Tales Of A Tragic Kingdom (2001)
Divine Enigma (MCD) (1999)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Massacre Records
Stopáž: 54:21
Produkce: Fredrik Nordström
Studio: Fredman, Göteborg (SWE)
Dnes už tohle album bude znít trošku staře. Osobně kvituji zařazení jediného skutečného ploužáku až na konec alba. Jinak tohle album asi ničím nepřekvapí. Dokonce si vzpomínám, že ani v době vydání jsem si z něj na zadek nesedl. Ale co, 7,5 je dobrejch.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.